| |
ROTVAJLER - STANDARD
(Rottweiler)
F.C.I.-Standard
č. 147 / 19.06.2000 / D
ZEMĚ PŮVODU: Německo
DATUM PUBLIKACE PLATNÉHO
ORIGINÁLNÍHO STANDARTU:
06.04.2000
POUŽITÍ:
společenský, služební
a pracovní pes
KLASIFIKACE
FCI: Skupina
2 Pinčové a knírači, molosská plemena,
 švýcarští salašničtí psi a jiná plemena
Sekce
2.1 molosská
plemena – dogovití psi
Se
zkouškou z výkonu
KRÁTKÝ
HISTORICKÝ PŘEHLED:
Rotvajler patří mezi nejstarší
plemena psů. Jeho původ sahá až do
doby antického Říma. Tehdy se
používal jako pastevecký pes a na
pohánění stád. Tito psi táhli
římskými legiemi přes Alpy, chránili
lidi a poháněli stáda. V oblasti
kolem Rottweilu se tito psi setkali
s místními psy a jejich krev se
smísila. Hlavním úkolem rotvajlerů
bylo nyní pohánění a střežení
velkých stád dobytka a obrana pána a
jeho majetku. Toto plemeno dostalo
svůj název podle starého říšského
města Rottweilu: rottweiler.
Rotvajler se stal také psem řezníků.
Řezníci chovali tento ráz psů jen na
výkon a pro své účely. Tak během let
vznikl vynikající strážní pes a pes
pro pohánění stád, který se využíval
také jako tažný pes. Když na počátku
20. století hledala policie vhodná
plemena psů pro své účely, zkoušela
také rotvajlery. Velmi rychle se
ukázalo, že rotvajler je velmi
vhodný také pro policejní účely.
Proto byl v roce 1910 oficiálně
uznán jako policejní plemeno.
Chovatelé rotvajlerů usilují o psa
překypujícího silou, černého
s červenohnědými jasně ohraničenými
odznaky, který přes svoji celkovou
mohutnost nepostrádá ušlechtilosti a
je mimořádně vhodný jako
společenský, služební a pracovní
pes.
CELKOVÝ VZHLED PSA:
Rotvajler je středně velký až velký
robustní pes, není těžkopádný, ani
lehký, není vysokonohý, ani
chrtovitý. Jeho souměrná postava je
robustní a podsaditá, ukazuje na
velkou sílu, obratnost a vytrvalost.
DŮLEŽITÉ PROPORCE: Délka
trupu měřená od vrcholu hrudní kosti
až k výběžku sedací kosti by měla
přesahovat kohoutkovou výšku nejvýš
o 15%.
CHOVÁNÍ A CHARAKTER (POVAHA):
Je přátelský a klidný, v zásadě
vlídný, miluje děti. Je velmi
oddaný, poslušný, ovladatelný, rád
pracuje. Jeho zjev prozrazuje
rozhodnost, chování je sebejisté,
nebojácné a pes je pevných nervů. Na
své okolí reaguje s velkou
pozorností.
HLAVA
MOZKOVNA:
Lebka: Středně dlouhá, mezi
ušima široká, profil čela při
pohledu ze strany je mírně klenutý.
Týlní hrbol je dobře vyznačený, aniž
by silně vystupoval.
Stop: Čelní sklon je výrazný.
OBLIČEJOVÁ ČÁST LEBKY:
Nosní houba: Čenich je dobře
vyvinutý, spíše širší než kulatý, s
přiměřeně velkými nosními otvory,
vždy černé barvy.
Tlama: V poměru k mozkovně
nemá působit ani krátkým, ani
dlouhým dojmem. Hřbet nosu rovný,
široký v nasazení a mírně se zužuje
k čenichu.
Pysky: Černé, pevně
přiléhající, koutky pysků uzavřené,
dásně co nejtmavší.
Čelisti / zuby: Silná, široká
horní i dolní čelist. Zuby silné a
úplný chrup (42 zubů); horní řezáky
přesahují dolní řezáky a tvoří
nůžkový skus.
Líce: Jařmová kost výrazná.
Oči: Středně velké,
mandlového tvaru, temně hnědé barvy;
víčka dobře přiléhající.
Uši: Středně velké, visící,
trojúhelníkového tvaru; daleko od
sebe postavené a vysoko nasazené.
Uši jsou otočené dopředu a
přiléhající a zdánlivě rozšiřující
temeno.
KRK: Silný,
přiměřeně dlouhý, dobře osvalený, s
lehce klenutou šíjí, suchý, bez
laloků a volné kůže na hrdle
TRUP:
Hřbet: Rovný, silný, pevný.
Bedra: Krátká, silná a hluboká.
Záď: Široká, středně dlouhá,
lehce zaoblená, není rovná, ani
strmě spáditá.
Hruď: Prostorná, široká a
hluboká (zhruba 50% kohoutkové
výšky), s dobře vyvinutým předhrudím
a dobře klenutými žebry.
Břicho: Nevtažené slabiny.
Ocas: Ponechán
v přirozené podobě, nesen vodorovně
v prodloužení hřbetu; v klidu také
visící.
KONČETINY
HRUDNÍ KONČETINY:
Všeobecně: Hrudní končetiny
jsou při pohledu zepředu rovné a
nejsou úzce postavené. Předloktí je
při pohledu ze strany rovné. Lopatka
svírá s vodorovnou rovinou úhel asi
45 stupňů.
Lopatky: Dobře uložené.
Nadloktí: Dobře přiléhající k
trupu.
Předloktí: Silně vyvinuté a
osvalené.
Přední nadprstí: Lehce
pérující, silné, nikoli strmé.
Tlapy hrudních končetin:
Kulaté; prsty dobře uzavřené a
klenuté. Polštářky tvrdé, drápy
krátké, černé a silné.
PÁNEVNÍ KONČETINY:
Všeobecně: Při pohledu zezadu
jsou pánevní končetiny rovné, nejsou
úzce postavené. V nenuceném postoji
svírá stehno s kostí pánevní, stehno
s bércem a bérce s nártem tupý úhel.
Stehno: Středně dlouhé,
široké a silně osvalené.
Bérce: Dlouhé, silné a
mohutně osvalené, šlachovité.
Hlezno: Silné, dobře zaúhlené a
není strmé.
Tlapy pánevních končetin:
Poněkud delší než přední tlapy;
prsty silné, stejně dobře uzavřené a
klenuté.
POHYB: Rotvajler je
klusák. Hřbet zůstává během pohybu
pevný a relativně v klidu. Průběh
pohybu je harmonický, jistý, plný
síly a plynulý, krok je prostorný.
KŮŽE: Kůže je všude na
hlavě napjatá; je-li silně vzbuzena
pozornost psa, může tvořit lehké
vrásky na čele.
OSRSTĚNÍ:
SRST: Skládá se s
krycí srsti a podsady = patrová
srst. Krycí srst je středně dlouhá,
drsná, hustá a pevně přiléhající.
Podsada nesmí přerůstat krycí srst.
Na pánevních končetinách je osrstění
poněkud delší.
BARVA: Černá s dobře
ohraničenými znaky (pálením), syté
červenohnědé barvy na lících, tlamě,
spodní straně krku, hrudi a
končetinách, stejně jako nad očima a
pod kořenem ocasu.
VELIKOST A HMOTNOST:
Kohoutková výška: u
psů 61 až 68 cm.
Psi: 61 až 62 =
malí
63 až 64 = střední
65 až 66 = velcí
(správná výška) 67 až 68 =
zvlášť velcí
Hmotnost: zhruba 50 kg
Kohoutková výška: u fen 56 až 63
cm
Feny: 56 až 57 =
malé
58 až 59 = střední
60 až 61 = velké
(správná výška) 62 až 63 =
zvlášť velké
Hmotnost: zhruba 42 kg
VADY: Každá odchylka od
výše jmenovaných bodů musí být
považována za vadu, jejíž hodnocení
musí být v přesném poměru se stupněm
odchylky.
-
Celkový vzhled: Lehký,
chrtovitý, vysokonohý celkový
vzhled, slabé kosti a slabé
osvalení.
-
Hlava: Jako u loveckého psa,
úzká, lehká, příliš krátká,
dlouhá, těžká hlava; plochá partie
čela (chybějící nebo příliš malý
stop).
-
Tlama: Dlouhá nebo špičatá;
rozštěpený nos, prohnutý
(konkávní) nebo vyklenutý
(konvexní), spadající (orlí) hřbet
nosu; světlý nebo skvrnitý čenich.
-
Pysky: Otevřené, růžové nebo
skvrnité. Otevřené (povolené)
koutky.
-
Čelisti: Úzká spodní čelist.
-
Skus: Klešťový skus.
-
Líce: Silně vystupující.
-
Oči: Světlé, hluboko ležící,
vypouklé, nebo kulaté,
nepřiléhající víčka.
-
Uši: Příliš nízko nasazené,
těžké, dlouhé, schlíplé, dozadu
sklopené, stejně jako odstávající
nebo nestejně nesené uši.
-
Krk: Příliš dlouhý, tenký,
slabě osvalený, lalok nebo příliš
volné kůže na krku.
-
Trup: Příliš dlouhý, příliš
krátký, úzký.
-
Hřbet: Příliš dlouhý, slabý,
prohnutý, kapří.
-
Záď: Spadající záď, příliš
krátká, příliš rovná nebo příliš
dlouhá.
-
Hrudník: Plochý hrudní koš,
sudovitý, úzký a mělký hrudník.
-
Ocas: Příliš vysoko nebo
příliš nízko nasazený.
-
Hrudní končetiny: Úzce
postavené nebo křivé, strmé
lopatky; chybějící nebo
nedostatečné připojení v lokti;
příliš dlouhé, krátké nebo strmé
nadloktí; měkké nebo strmé
nadprstí; rozevřené tlapy; příliš
ploché nebo příliš klenuté prsty;
zakrnělé prsty; světlé drápy.
-
Pánevní končetiny:
Nedostatečně osvalené, úzce
postavená hlezna, kravský, nebo
sudovitý postoj; přeúhlené nebo
málo zaúhlené klouby; paspárky.
-
Kůže: Vrásky na hlavě.
-
Vlastnosti srsti: Měkká,
příliš krátká, nebo příliš dlouhá
srst, vlnitá srst, chybějící
podsada.
-
Barva: Špatné zbarvení,
nezřetelně ohraničené a příliš
rozšířené znaky.
DISKVALIFIKUJÍCÍ VADY
-
Celkový vzhled: opačný
pohlavní výraz (typ feny u psa a
naopak).
-
Chrup: Předkus, podkus,
zkřížený skus; psi s chybějícími
řezáky, špičáky, premoláry nebo
moláry.
-
Oči: Entropium, ektropium,
žluté a různobarevné oči
-
Ocas: zalomený, zatočený,
nesený silně ke straně, nebo ke
hřbetní linii.
-
Osrstění: Vyloženě dlouhosrstá
nebo zvířata se zvlněnou srstí.
-
Barva srsti: Psi s barvou
neodpovídající standardu
rotvajlera - černá s hnědými
znaky; bílé skvrny.
-
Chování: bojácná, plachá,
zbabělá povaha, bojácnost při
výstřelu, zlomyslná, přehnaně
nedůvěřivá a nervózní zvířata.
Pozn.: Psi musejí mít dvě očividně
normálně vyvinutá varlata, která se
nacházejí zcela v šourku.
Poznámka: Oběžník FCI vztahující
se k posuzování rotvajlerů na
výstavách (zasláno dne 11.12.2000
faxem jako odpověď na oficiální
dotaz ČMKU):
|
|
